E-umění
E-umění
E-umění
Login:
Heslo:
  Pamatovat heslo
 
   
REGISTRACE  | NOVINKY | UŽIVATELÉ | REDAKCE | PARTNEŘI
« Další

Nový opus Jana Švankmajera - Přežít svůj život

Nový opus Jana Švankmajera - Přežít svůj život Evžen (Václav Helšus) je stárnoucí muž, který žije dvojí život. Jeden v realitě a druhý ve svých snech.


Chodí za psychoanalytičkou (Daniela Bakerová), která se mu pokouší vykládat, co jeho sny znamenají. Když přijde na rituál, který mu umožňuje kdykoliv navštěvovat své sny, pronajme si ateliér ve dvoře starého domu. Ze snů se dozvídá o svém raném dětství, o vztahu k otci a matce. Jenže podivné chování neunikne jeho ženě (Zuzana Kronerová), která chce Evženovu jednání přijít na kloub.

Než se vrhnu na nelehký úkol napsání recenze na tento film, nechme z oficiální tiskové zprávy promluvit samotného autora. Jan Švankmajer k filmu a jeho tématu napsal: „Strach ze života je jedním ze základních lidských pocitů. Náboženství, tvorba, láska, sex, hromadění věcí, kterému ušlechtile říkáme sběratelství nebo pejorativně hamounství, honění se za slávou, za penězi, za mocí, to všechno jsou zástupné momenty, které mají tento fatální strach přehlušit. Strach ze života je mnohem silnější než strach ze smrti, o čemž nás přesvědčují tak četné vraždy a sebevraždy, a to jak skutečné, tak i předváděné v televizních seriálech nebo na plátnech kin. Tato temná podzemní řeka protéká naším nitrem a ovlivňuje jak naši aktivitu bdění, tak i náš spánek. Jestli má sen, podle Freuda, splňovat naše tajná i zjevná přání, pak není možné, aby někde v hloubce permanentně nesplňoval základní lidské přání: Přežít svůj život.“

Film začíná krátkým proslovem Jana Švankmajera, který diváka pobaví a připraví na následující minuty. Pokud mistrovu tvorbu znáte, ocitnete se od prvních minut v bezpečném hájemství jeho bizarní imaginace. Jestliže se s tímto (ne)mainstreamovým filmařem setkáváte poprvé, budou pravděpodobně již úvodní minuty dostatečně stačit na to, zda jste ochotni jeho nový opus akceptovat a neodejít, popřípadě v průběhu sledování neusnout. Na druhou stranu v řadě kin je dnes klimatizace a teplíčko, takže možná bude stačit jen ukázat platnou vstupenku přátelům a na otázku svých kolegů v práci nebo spolužáků jen odpovědět na otázku, jak se Vám film líbil:,,To víš, Švankmajer. To musíš vidět.“

Po výtvarné stránce je filmu stěží, co vytknout. Švankmajer patří ke světové špičce a jeho rukopis je skutečně čitelný již od úvodního vyvolaného políčka. Švankmajer film natočil kombinovanou technikou animovaného a hraného filmu v proslulém ateliéru v Knovízi, kde tvoří již řadu let se svým tradičním producentským partnerem Jaromírem Kallistou. Film je převážně ,,handmade“, ale v několika záběrech dojde i na počítačovou animaci. Některé scény mi ale bez nadsázky skutečně vyrazily dech.

Pro studenty filmových a výtvarných škol je film naprostou povinností a z vlastních studentských let si dobře pamatuji, že kdo nešel na Švankmajerův aktuální opus do kina byl zkrátka out. Po dějové stránce film obsahuje všechny náležitosti a budete mě kamenovat, ale při jeho sledování si nešlo nevybavit podobnou dějovou kostru s Počátkem. Tohle přirovnání je tak surrealistické a tak neuvěřitelné, že na to někde musí vzniknout srovnávací seminární práce. Je samozřejmé, že od sebe oba pánové neopisovali, ale komparace obou ,,snových“ filmů, náležitostí snových rituálů a promyšlenosti světů bude stát rozhodně za úvahu.

Ačkoliv herci na režiséra obvykle nadávají kvůli náročnosti a naprosté neuchopitelnosti postav, pak je třeba zmínit, že řada skvělých herců u Švankmajera podala fenomenální výkony – Lekce Faust – Petr Čepek, Otesánek – Veronika Žilková nebo Šílení – Jan Tříska. Tentokrát nedává Švankmajer vyniknout jednotlivci, ale hned celému ansámblu. Nejvíce prostoru však dostává neokoukaný Václav Helšus, který je naprosto fantastický. Solidní výkony předvádí Zuzana Kronerová a Daniela Bakerová, které musely své postavy uhrát se značnou změnou zevnějšku a po delší době dostala možnost opět zazářit Klára Issová, kvůli které by člověk hned nějaký ten snový rituál milerád absolvoval.

Přesto se častokrát nelze zbavit pocitu, že některé scény by nebylo špatné zkrátit, určitě by nevadilo trochu méně tlačit na pilu, dlouhá scéna trhání zubů malému chlapečkovi není dnes ani šokující ani nechutná, některé výtvarné vložky jsou docela samoúčelné a pointa se dá předvídat již od poloviny filmu.

Na druhou stranu většina filmu je originální a zábavná a musím poukázat na geniálně udělaný zvuk. Letos společně s Habermannovým mlýnem skvěle namíchaný mix a doufám, že se tak blýská na lepší časy i v této kategorii, kde i přes recentní úspěchy nejsme pořád silní v kramflecích.

Film Přežít svůj život byl ve světové premiéře uveden na letošním 67. ročníku mezinárodního festivalu v Benátkách, byť mimo hlavní soutěž, kde jej ve velkém sále na Lidu provázely dlouho trvající ovace festivalového publika.

Film rozhodně doporučuji ke shlédnutí studentům filmových a výtvarných škol, kterým je určen především, festivalovým divákům a náročnějšímu publiku, které se bude bavit tím více, čím větší má znalosti z psychologie. Film je také ideální pro milovníky divných filmů a lidem se zvráceným smyslem pro humor, kteří takovou porci humoru v kinech už hodně dlouhou dobu nedostaly a asi jen tak brzy nedostanou.

Předchozí »
BLOG - kategorie: Aktuálně  Výtvarné umění  Film   Hodnocení: 0.00

ondra slanina Autor: ondra slanina
Vloženo: 06.11.2010 16:12
Shlédnuto: 2158x

Zobrazit všechny blogy autora

 

Hodnotit a vkládat komentář mohou jen registrovaní uživatelé
Hodnocení a komentáře

 

Fido

Fido | 12.11.2010 18:53

Vaše komentáře jsou vždycky lahůdkové - dík!

 

xingu

xingu | 07.11.2010 06:36

Díky,jsem přímo natěšen :)

     

 

 

Eumeni  
HOME | FOTOGRAFIE | VÝTVARNÉ UMĚNÍ | BLOG | KULTURNÍ PROGRAM | REGISTRACE | UŽIVATELÉ | REDAKCE | PARTNEŘI created by WEB-STUDIO
   
www.europeanarts.cz
Home Fotografie Výtvarné umění Blogy Kulturní program